Poznejte krásy Prahy

Vítejte v Praze
Vítejte v Praze

Každý si pod pojmem Praha dokáže představit orloj, Karlův most, Pražský hrad či Chrám sv. Víta. Praha však neobsahuje jen tyto světoznámé památky. Přijde mi, že většina Čechů bere Prahu jako samozřejmost, jako něco okoukaného a přitom tam někteří ani jednou nebyli. Naše hlavní město je plné krás a my všichni bychom měli být pyšní, že turisti z celého světa prahnou poznat historii českého národa, která se nachází hlavně v Praze.

Praha je každý den obklopena turisty a mnohdy z těch typických památek nepoznáte nic, protože jsou všude davy lidí. Jasně, všechny stavby jsou nádherné a obdivuhodné, ale to není vše, co Praha dokáže nabídnout.

Se školou jsme ke konci školního roku měli exkurzi po těchto turisticky nejnavštěvovanějších památkách a v luxusním hotelu Marriott. Byla jsem až překvapena, když jsem po cestě k hotelu prošla kolem trhu, kde byli samí usměvaví lidé a celkově příjemná atmosféra. Pokud se procházíte po ulicích, kde se nenachází populární stavby, je Praha vcelku klidné město.

Nejprve jsme zamířili k Václavskému náměstí. U sochy sv. Václava stála samozřejmě skupinka Asiatů, kteří se fotili snad se vším, co bylo kolem a kazili téměř všem fotky, které jsme chtěli nafotit. Když už se zdálo, že můžu vyfotit parádní fotku, kazila to přestavba Národního muzea v pozadí.

Následovala cesta k hotelu Marriott a prohlídka luxusních pokojů, jejichž ceny se pohybovaly v řádech několika desítek tisíc korun českých za noc. Od klasických dvoulůžkových pokojů po dvoupatrové, prezidentské a královské pokoje, kde přespával například i arabský princ. Pokoje byly doslova rájem pro oči – minimalismus a dokonalost v jednom. Všechno do detailu ladilo se vším, kombinace materiálů byla též za jedna. Lobby bary a odpočinkové místnosti pro V.I.P. hosty byly skvost – otevřené prostory, osvětlení, vybavení. Pro obyčejného smrtelníka něco nepředstavitelně nádherného. Za kvalitu se však bohužel musí platit, a tak se nelze divit tak vysoké ceně pokojů. Nebudeme však ztrácet čas jen básněním o tomto hotelu a vydáme se dál po památkách, doufám, že ještě nejste unavení. J

Nadcházela nejnáročnější túra celého dne, nebo spíš vyjížďka? Jeli jsme tramvají až k Pražskému hradu, kde nás čekalo ohledání a rentgen od vojáků. Prošli jsme na nádvoří k fontáně, řekli jsme si pár výkladů, které jsme si každá musela v němčině připravit k určité památce, a šlo se ke Chrámu sv. Víta. Chtěli jsme projít Zlatou uličkou, avšak až na místě jsme zjistili, že je zpoplatněná – což mi přijde hrozné, zpoplatňovat ulice. Otočili jsme se, vyšli jsme druhou stranou Pražského hradu a šli směrem k domu Jana Nerudy U dvou slunců. Opět jsme si řekli výklad a vydali se uličkami plnými turistů ke Karlově mostu. Jsem umělecká duše, a tak jsem chtěla fotit a natáčet videa, na Karlově mostě se to však nedalo. Most byl plný lidí a málokdy se uvolnilo místo na pěkný výhled či že by se most vylidnil. Nedalo se nic dělat, nezbývá nic jiného, než se přesunout na další památku. Před námi už bylo jen Staroměstské náměstí a orloj. Cestou k těmto finálním památkám jsme se ztratili v uličkách Prahy, takže jsme už doslova utíkali, abychom to stihli. Orloj byl v rekonstrukci, a tak fotky a videa stojí za nic. Autobus jsme naštěstí stihli a nás už jen čekala tříhodinová cesta domů.

 

Napiš první komentář

Napiš komentář

E-mailová adresa nebude zveřejněna.


*