Kultura spropitného – komu se dává a kdy je nevhodné

Se spropitným, tedy platbou navíc osobě, která je konečným zástupcem poskytovatele služeb, na cestách je to občas trochu složitější. Jsou země a povolání, kde se spropitné očekává bez ohledu na kvalitu služeb, a pak jsou zase takové, kde se personál restaurací a hotelů může cítit dotčeně, pokusíte-li se jim „vnutit“ peníze za vynikající obsluhu. Ideální je si před cestou do zahraničí vždy zjistit, jakým způsobem je v dané zemi ke spropitnému přistupováno. Nicméně, tady je pár rad, které vám pomohou se v této problematice trochu zorientovat.

Komu se nejčastěji spropitné dává

Při cestování se člověk setkává s personálem, který velmi pravděpodobně očekává spropitné, na různých místech. Obvykle se jedná o obsluhu na letištích, při cestě do hotelu, přímo v hotelu, v restauracích a podobně. Výše a způsob předání spropitného se mezi jednotlivými profesemi liší. Pojďme se tedy podívat, jaký je to u těchto zaměstnanců standard.

Letiště a další dopravní prostředky

Na letišti je několik doprovodných služeb, které si spropitné zaslouží. Primárně se jedná o taxikáře, který vás tam dopraví, využíváte-li takový způsob dopravy, zejména pomůže-li vám naložit a vyložit zavazadla. Výše spropitného je obvykle nižší a neodvozuje se od ceny jízdy (zde se spropitné zpravidla dává již při placení ještě v taxíku). Přímo na letišti se pak jedná o baliče zavazadel – ti mají obvykle ceny přizpůsobeny možnosti drobného navýšení. Dále pak obsluha v místních kavárnách či rychlém občerstvení je na spropitné zvyklá, přestože jsou často ceny s „vysokohorskou přirážkou“. Standardní letištní personál (na přepážkách, informacích apod.) spropitné neočekává, stejně tak letušky na palubě (i když těm jej nechat můžete). Obdobná pravidla platí také pro vlaky a dálkové autobusy. Cesta z letiště či nádraží, pokud je realizována v samostatném vozidle, přestože je zajištěna kyvadlovou dopravou hotelu, si zaslouží spropitné opět pokud řidič pomáhá se zavazadly.

Hotely, ubytovací zařízení a restaurace

Dodatečné nebo nadstandardní služby běžného hotelového personálu by měly být doprovázeny spropitným. Jedná se především o odnesení zavazadel na pokoj či úklid (pokud tedy pokojskou přímo pouštíte z pokoje). Výše spropitného je obvykle nízká a funguje jako ocenění kvality poskytnuté služby. Recepčnímu ani dalším zaměstnancům (vyjma restauračních prostor) se spropitné dává pouze ve výjimečných případech.

Číšníci či barmani ve stravovacích zřízeních a gastronomických provozech očekávají spropitné téměř všude na světě. Rozdíly jsou především v jeho výši – pohybuje se od 5 do 20 % zaplacené částky v závislosti na zvyklostech v zemi a kvalitě obsluhy.

Průvodci a personál atrakcí

Třetí skupinu osob, kterým obvykle náleží spropitné, jsou průvodci či personál obsluhující různé atrakce. V tomto případě se spropitné dává dle uvážení v návaznosti na posouzení kvality služeb. Znalý průvodce (ať už po safari, při pěší turistice nebo ve městě) si zaslouží spropitné, dokáže-li hovořit poutavě, je odpovědný a má trasu prohlídky dobře naplánovanou. Obdobně řidiči výletních autobusů nebo kapitán či pomocný personál na lodi by měly dostat nějaké „všimné“, pokud vás dostali v pořádku tam i zpět. Spropitné se také zpravidla dává v půjčovnách vybavení nebo v obchodech se suvenýry.

Kde se spropitnému rozhodně vyhnout

Kultura spropitného může být někdy záludná. Zejména v asijských státech je k němu přistupováno velmi opatrně, a proto byste si před cestou měli nastudovat, co je povoleno a co už je za hranicí. Zde je pár tipů:

evropských zemích je spropitné přijímáno prakticky všude, i když v některých zemích není zvykem jej dávat v některém ze jmenovaných případů. Řada restaurací či hotelů má spropitné již přímo v ceně, stejně tak taxikáři. Od toho by se také měla odvíjet výše spropitného – za velmi dobré služby se hodí zanechat drobné přímo obsluhujícímu personálu či portýrovi. Toto platí především pro západní státy.

Číně se spropitné nedává prakticky nikde vyjma průvodců a řidičů výletní dopravy či obsluhy v luxusních hotelech. Pokud si ovšem vezme spropitné běžný taxikář, poruší tím zákon. Obdobné zákony platí také v Indii či v Japonsku. Na rozdíl od Indie, kde je běžné dávat spropitné v restauracích, však v Japonsku je tato kultura zcela potlačena. Spropitné se nechává pouze v luxusnějších hotelech, a to v obálce v pokoji (nepředává se přímo konkrétní osobě), zvykem je dobré služby odměnit spíše darem.

Cestujete-li do Tichomoří, informujte se na konkrétní zvyky v dané oblasti. Na některých ostrovech je spropitné dobrovolné, na jiných však zcela nepřijatelné – obdobně jako v Japonsku, i zde mohou považovat kvalitní služby za standard. Stejně byste měli postupovat i u jiných asijských zemí nebo Karibiku.


Napsat komentář